O STUDENTECH
„Jak může být něco tak mladýho a ještě k tomu v pondělí  tak shnilýho?“
„Je zajímavý, jak se někdo po pětidenním pobytu ve škole může cítit odpočatý. To nechápu!“
„Von si tam spokojeně pochrochtává…. asi narazil na bukvice.“
„Ten regulátor je velice líný, to je jako prototyp studenta zdejší průmyslovky, ten se za velkýho řevu dá do malýho pohybu.“
„Myslím si, že tu jsou lidé, kteří musí za každou cenu všechno okomentovat, viď Perkner.“
Perkner: „Já si taky myslím, že Zatloukal moc kecá!“
„Neživ se, Perkner. Tos měl dělat jindy!“
Perkner: „Kdy?“
„V období růstu, těď už je pozdě.“
„Zatloukal, co se pořád směješ? Já bejt tebou, tak nasadím tragickou masku, třeba by si vzbuzoval soucit.“
„Karel, k tobě to nedoléhá?“
Karel: „To je jenom mikrospánek.“
„To mikro bych vynechal...“
„Co je Karel? Ňákej veselej?
Chceš bejt smutnej? Pojď k tabuli!“
„Perkner se tady cpe ja kachna!
Lando, ty taky? Schovej to!“
Ke třídě:
„Eště si to začnou vyměňovat a navzájem ochutnávat….“
„Vánoce jsou svátky klidu? Vy máte klid pořád!“
„Pánové račte se učit. To nemusím zdůrazňovat.
Za a) je to samozřejmý, za b) je to zbytečný.“
„Skleróza? Perkner, nevyzkoušíme tvojí sklerózu?“
„Žáci jsou bledí a podvyživení… jako Řezáč.“